3
Říj

Barosaurus

   Posted by: Avari   in Sauropodi

Barosaurus („Těžký ještěr“) byl velký sauropodní dinosaurus příbuzný známějším rodům Diplodocus a Apatosaurus. Žil také ve stejném prostředí, na konci jury před asi 150 miliony let. Jeho fosílie byly nalezeny v americkém Utahu a Jižní Dakotě. V tanzanijské Mtwaře byly nalezeny úlomky lebek a dalších kostí, u kterých se předpokládá, že pravděpodobně patřily rodu Barosaurus (někteří paleontologové je přisuzují samostatnému rodu Tornieria).

Oproti diplodokovi měl vyšší obratle a delší krk, ale kratší ocas. Vážil 10-20 t a jeho délka mohla dosáhnout až kolem 27 metrů, což barosaura řadí mezi největší známé dinosaury (i když až do druhé desítky, viz Velikost dinosaurů). Krční obratle jsou až přes 1 metr dlouhé, čímž se blíží velikostí obratlům takových gigantů, jako byl Sauroposeidon proteles.

U tohoto sauropoda se předpokládalo, že musel mít nesmírně výkonné srdce, aby se krev vypumpovala až do jeho hlavy vysoko nad zemí. Podle různých teorií tak srdce muselo vážit až 1,6 tuny nebo naopak měl srdcí až osm (dvě v hrudníku a tři páry v krku). Další teorií je, že měl jedno středně velké srdce a tepenné chlopně, které bránily zpětnému proudění krve (stejně jako žirafa). Později se pomocí počítačové simulace zjistilo, že Barosaurus měl krk více v horizontální pozici a tím odpadl problém s pumpováním krve do hlavy.

Darren Naish poukázal v roce 2010 na četné chyby, kterých se autoři knih o dinosaurech dopouštěli při zobrazování tohoto dinosaura. Především šlo o příliš vysoký, žirafovitě napřímený krk a mohutné tělo s hopsavým stylem chůze. Tyto rekonstrukce ze 70. až 90. let minulého století jsou však silně zastaralé a neodpovídají modernímu pohledu na dinosaury.

barosaurus-colour-vignette

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Sauropodomorpha
Nadčeleď: Diplodocoidea
Čeleď: Diplodocidae
Rod: Barosaurus
Marsh, 1890
3
Říj

Brachiosaurus

   Posted by: Avari   in Sauropodi

Brachiosaurus („ramenatý ještěr“) patří k největším známým sauropodním dinosaurům (a tím i největším suchozemským živočichům všech dob). Tento obr žil na konci jurské periody před asi 154 miliony let na území dnešní Afriky (Tanzanie, Alžírsko), USA (Colorado, Wyoming, Utah) a Evropy (Portugalsko) minimálně ve dvou druzích (severoamerický B. altithorax byl popsán roku 1903, africký B. brancai roku 1912).

Brachiosaurus byl až 26 metrů dlouhý, 13 metrů vysoký a mohl vážit kolem 30 až 50 tun. Podle nové studie britského paleontologa M. P. Taylora však nepatří africký B. brancai do rodu Brachiosaurus, protože je v mnoha kosterních charakteristikách odlišný. Pro “afrického” brachiosaura byl proto stanoven samostatný rod Giraffatitan.

brachiosaurus_altithorax_by_palaeozoologist-d31pm0s

Až do sedmdesátých let 20. století byl tento sauropod největším dobře známým dinosaurem, potom ho však překonalo několik nově objevených druhů obřích sauropodů (Supersaurus vivianae, Sauroposeidon proteles, Argentinosaurus huinculensis a Puertasaurus reuili). Některé obrovité kosti z Tanzanie připisované tomuto rodu však naznačují existenci ještě podstatně větších jedinců (33 m délky, 18 m výšky a hmotnost kolem 80 tun), kteří by mohli představovat vůbec největší dosud známé dinosaury.

Brachiosaurus patří k nejznámějším a nejpopulárnějším dinosaurům, mimo jiné byl také největším dinosaurem ve filmu Jurský park, díky kterému se stal obecně známým. Ve většině knih o dinosaurech až do počátku 90. let byl také veden jako největší známý dinosaurus. Kostra afrického brachiosaura v berlínském Humboldtově muzeu (Museum für Naturkunde) je stále nejvyšší smontovanou kostrou dinosaura na světě (výška v roce 2007 činila 13,26 metru, délka asi 23 metrů). Kostra byla smontovaná z původních zkamenělin, vykopaných německými expedicemi v Tendaguru v letech 1909-1913. Dnes je však zřejmé, že tato kostra patřila blízce příbuznému rodu skutečného brachiosaura ze Severní Ameriky, označovanému rodovým jménem Giraffatitan.

  • Hmotnost mozku tohoto dinosaura nejspíš nepřesáhla jednu stotisícinu váhy těla (u průměrného člověka je to jedna padesátina). Dá se však říci, že na vině je zde ohromný růst těla, nikoliv jakési “zakrnění” mozku.
  • Pokud byl brachiosaurus teplokrevný,
    • musel spořádat až několik set kilogramů rostlinné potravy denně.
    • mláďatům trvalo minimálně 10 let, než dospěla a dosáhla plné velikosti.
  • Pokud byl brachiosaurus studenokrevný, tak by mláďatům možná trvalo kolem 30 let, než by dospěla. Dřívější odhady o dosažení věku v rozmezí 100-300 let jsou nepochybně přehnané.
  • Srdce brachiosaura mohlo vážit až kolem 1,6 tuny. Jen tak zřejmě dokázalo vypumpovat krev k hlavě do výšky kolem 12 metrů nad zemí.
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Sauropodomorpha
Infrařád: Sauropoda
Čeleď: Brachiosauridae
Rod: Brachiosaurus
Riggs, 1903

3
Říj

Velociraptor

   Posted by: Avari   in Teropodi

Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy.

Tento malý teropod žil ve svrchní křídě (?santon, kampán), asi před 80-70 miliony let na území dnešního Mongolska. Jeho pozůstatky jako první objevil a popsal známý americký paleontolog Henry Fairfield Osborn v roce 1924.

jurassic-park-iii-original

Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Byl každopádně podstatně menší, než jak je zpodobňován například ve filmu Jurský park (tam velikostně odpovídal spíše rodu Deinonychus). Měl drobné ostré zuby a “srpovitý” dráp na noze o délce kolem 6 cm. Alespoň na části těla byl nepochybně opeřený (paže). Velociraptor pravděpodobně žil a lovil v menších smečkách, zabíjel malé a středně velké obratlovce a mláďata jiných dinosaurů, např. tehdy hojného rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Mnohem větším příbuzným velociraptora byl například Utahraptor objevený v USA.

Tento dinosaurus je známý především díky své záporné „roli“ dravého zabijáka ve velkofilmu Jurský park z roku 1993 (i jeho dvou pokračování). V tomto filmu byl velociraptor ve svých charakteristikách prezentován dosti přehnaně (dvakrát větší než ve skutečnosti, neuvěřitelně inteligentní, s nekonečným apetitem). Důvodem je prostá skutečnost, že filmový velociraptor byl vytvořen podle svého severoamerického příbuzného, mohutnějšího rodu Deinonychus (v době natáčení filmu panovala mezi některými vědci domněnka, že se jedná o stejný rod). Objevuje se také například v pseudo-dokumentárním cyklu Dinosaur Planet z roku 2003.

V roce 1971 objevila skupina polsko-mongolských paleontologů dvě do sebe zaklesnuté kostry dinosaurů - právě velociraptora a býložravého protoceratopse. Jde o unikátní nález dinosaurů, zachovaných a pohřbených v momentě vzájemného souboje. Jde o doklad predátorského chování velociraptorů i jiných dromeosauridů. Podobný nález byl oznámen roku 2010 a sestává z fragmentárních pozůstatků protoceratopse s jasně patrnými stopami po zubech velociraptora. Dravec zde zřejmě hodoval na mršině protoceratopse a ztratil dva své zuby, rovněž dochované jako zkameněliny.

V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem. Ze studie loketní kosti vyplývá, že mohl mít 14 loketních letek. Je to potvrzení toho, co se již dlouhou dobu předpokládalo.

Dlouho byl znám pouze jeden druh velociraptora (V. mongoliensis). V roce 1999 bylo však belgicko-čínskou expedicí získáno množství lebečního materiálu, patřícího zjevně jinému druhu rodu Velociraptor. V roce 2008 byl na základě tohoto nálezu popsán nový druh velociraptora, Velociraptor osmolskae z oblasti Vnitřního Mongolska (souvrství Bayan Mandahu, Čína).

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Čeleď: Dromaeosauridae
Rod: Velociraptor
Osborn, 1924
3
Říj

Utahraptor

   Posted by: Avari   in Teropodi

Utahraptor („Utažský lupič“) je největším známým zástupcem „srpodrápých“ dinosaurů z čeledi Dromaeosauridae. Žil v období barremu (spodní křída) asi před 132-119 miliony let na území státu Utah (USA). Pravděpodobně žil a lovil ve smečkách.

Obávané drápy na dolní končetině tohoto obra měřily až 24 cm. Samotný teropod byl asi 5-7 metrů dlouhý, 2,4 m vysoký a vážil přes 700 kg. Byl tedy mnohem větší a nebezpečnější než příbuzný a známější mongolský rod Velociraptor. Dosud nepopsané exempláře, uložené v depozitáři Brigham Young University, by mohly dosahovat délky dokonce až 12 metrů a hmotnosti 2,7 tuny.[1]

První fosílie tohoto dinosaura byly nalezeny v lednu roku 1992 v Utahu talentovaným amatérským paleontologem Bobem Gastonem, který patřil do skupiny dr. Jamese Kirklanda z Dinamation Society. Název Utahraptor mu byl přiřazen Dr. Robertem T. Bakkerem. Ten proslavil tohoto dromeosaurida také románem Červený raptor (Raptor Red) z roku 1995.

utahraptorfl3

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Infrařád: Coelurosauria
Čeleď: Dromaeosauridae
Rod: Utahraptor
3
Říj

Tyrannosaurus

   Posted by: Avari   in Teropodi

Tyrannosaurus rex („tyranský, královský ještěr“) byl jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů) a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech dob. Přesto, že ztratil primát největšího dravého dinosaura, svou tělesnou stavbou patřil k nejmohutnějším a nejnebezpečnějším. Žil před asi 68-65 miliony let (na konci křídové periody druhohorní éry) na území celého západu dnešních Spojených států amerických. Nedávný nález[1] však ukazuje na fakt, že tento rod mohl jiným druhem existovat již o několik milionů let dříve. Dnes je tento druh zřejmě nejznámějším dinosaurem vůbec.

Největší dosud objevený exemplář, zvaný podle své objevitelky, paleontoložky Sue HendricksonovéSue“, měří na délku 12,8 metru a vážil za živa asi 6,5 tuny. Jde zároveň o nejlépe zachovanou kostru tohoto dinosaura, kompletní z více než 80%. Některé objevy izolovaných kostí však svědčí o ještě větších jedincích. V současnosti je odborně zkoumán jedinec tohoto rodu (známý pod přezdívkou C-rex, C. rex nebo Celeste), který je podle informací paleontologa Jacka Hornera o celých 10% větší než Sue. Odhaduje se, že největší tyranosauři mohli dosahovat délky kolem 14 metrů a hmotnosti 7,5 tuny (nejvyšší odhad je dokonce 9 tun), čímž by překonaly dokonce i obří karcharodontosauridní teropody (např. giganotosaura). Nejdelší dosud objevená lebka je dlouhá rovných 150 cm se zuby dlouhými až 33 cm (MOR 008 v Museum of the Rockies; Bozeman, Montana).

trex

Tyrannosaurus patřil k dominantním dravcům svrchnokřídových ekosystémů. Podle výzkumů mozkové dutiny lebky měl výborný čich a zrak, a dokázal tak aktivně vyhledávat potravu, kterou zřejmě tvořili především rohatí a kachnozobí dinosauři. Inteligenčně na tom nebyl nejlépe, přesto měl EQ přibližně 2,5krát vyšší než dnešní krokodýl. Vzhledem k silným nohám se pravděpodobně pohyboval na svou velikost velmi rychle (snad až kolem 40 km/h) a dělal při běhu kroky dlouhé až 5,6 metru (velikost největší objevené stopy byla 86 cm). Rychlost byla u tohoto teropoda kalkulována již mnohokrát a různé fundované předpoklady mají rozmezí od 15 km/h až po 75 km/h. V roce 2007 byla publikována další studie, která přichází s výsledkem maximálně 29 kilometrů za hodinu (18 mil/h), což je v poměru k dané hmotnosti zvířete (přes 6 tun) stále dosti vysoká rychlost.[2]

Síla stisku čelistí tyranosaura byla vzhledem k mohutným úponům pro čelistní svalovinu na lebce zřejmě enormní. Při jednom pokusu bylo vypočteno, že dospělý jedinec mohl mít sílu stisku mezi 50 až 80 kN.[3] Jeho čelisti k tomu byly také více než dobře přizpůsobeny. Tyranosaurus měl na rozdíl od většiny teropodů srotlé nasální kůstky a celkově mohutnější lebku. Jeho lebka byla velmi pevná a dokázala vydržet obrovské nárazy, které by jiným teropodům při souboji (i těm větším než tyranosaurus) téměř rozdrtily lebku. Samozřejmý je také předpoklad, že tyranosauři byli teplokrevní a jejich mláďata možná měla pernatý pokryv těla.

tyrannosaurus

Do dneška bylo objeveno již více než 35 koster tohoto obřího dravého dinosaura. Tyranosauři dospívali asi v 18 letech a dožívali se věku nejspíše kolem 30 let (tento rod již známe podle různých věkových stadií). Největší známý jedinec „Sue“ se dožil údajně asi 28 let[4]. Kritickým obdobím života přitom byl věk 14-20 let, kdy ještě nedospělí jedinci museli bojovat o potravu s dospělými kusy, i když podle nálezu jeho příbuzného, albertosaura, je zřejmé, že tyranosauři žili v rodinných smečkách, kde se dospělí starali o mláďata a společně s nimi i lovili.

V kanadském Saskatchewanu byl objeven také dvoulitrový fosilizovaný trus (koprolit) patřící zřejmě tomuto teropodovi[5]. Některé objevy dokládají, že tito obří predátoři mohli být příležitostní kanibalové[6].

První pozůstatky tohoto obřího teropoda byly objeveny již roku 1874, nebyly však správně rozeznány. První již rozeznané fosílie pak byly objeveny ve východní Montaně 12. srpna roku 1902[7] (je však uváděn i Wyoming, kde některé fosílie nalezl Barnum Brown) již v roce 1898, popsán byl pak 5. října roku 1905 paleontologem Henrym F. Osbornem. Místem objevu byl dnešní Hell Creek State Park v souvrství Hell Creek nedaleko současné přehradní nádrže Fort Peck. V roce 1908 byl pak nedaleko Brownem objeven další jedinec, ještě lépe zachovaný. Oba exempláře byly v roce 1915 zrestaurovány a vystaveny v Americkém přírodovědeckém muzeu v New Yorku. Stáří fosílií se pohybuje mezi 68 a 65,5 miliony let. Nejblíže příbuzným rodem je zřejmě asijský Tarbosaurus, podle některých autorů dokonce jiný druh tyranosaura. Blízce příbuzné jsou také menší severoamerické rody Albertosaurus, (zejména) Daspletosaurus a Gorgosaurus. Podle názoru většiny paleontologů je dříve samostatný rod Nanotyrannus pouze nedospělým exemplářem tyranosaura.

Tyrannosaurus byl až do poloviny 90. let považován za největšího dravého dinosaura vůbec a tuto „slávu“ si prodloužil i díky úspěšnému filmu Jurský park z roku 1993. Ve stejném roce byl však v Argentině objeven a o dva roky později i popsán ještě větší teropod, Giganotosaurus carolinii, který byl dlouhý až necelých 14 metrů a vážil zřejmě přes 8 tun. Jeho lebka byla dlouhá možná až 195 cm. Jsou nicméně známy další fosílie tyranosaura, které ukazují na ještě větší jedince tohoto rodu (než je „Sue“ a také než je Giganotosaurus), takže neoficiální titul největšího teropoda všech dob se možná v budoucnu vrátí do jeho držení. Některé izolované kosti svědčí o jedincích dlouhých přes 14 metrů a vážících kolem 9 tun. V současnosti je však za největšího dravého dinosaura vůbec považován Spinosaurus, kterého by však ani největší tyranosauři s vysokou pravděpodobností nepřekonaly, jelikož se u spinosaura odhaduje délka 16-18 metrů.

Již v roce 1993 byl poprvé izolován fragment „měkké tkáně“ ze stehenní kosti tyranosaura. V roce 2005 a také 2007 oznámila americká paleobioložka Mary Higby Schweitzerová, že se jejímu týmu podařilo extrahovat strukturální protein kolagen ze 68 milionů let staré stehenní kosti tohoto teropoda. Již dříve přitom byly objeveny sférické struktury mající vzhled červených krvinek a jakési kolagenní částice. Rekord však stále drží protein extrahovaný v roce 1991 ze 150 milionů let starých fosílií seismosaura (dnes Diplodocus hallorum). Podle vyjádření Schweitzerové se tyranosauří protein svým typem podobá mnohem více ptačímu proteinu, což opět dokazuje blízkou příbuznost ptáků a dinosaurů[8].

Tyranosaurus je nepochybně jedním z nejpopulárnějších dinosaurů vůbec, zřejmě dokonce ten nejpopulárnější. Objevil se v již nespočetně velkém množství knih i filmů, zejména pak v kasovním trháku Stevena Spielberga Jurský park a jeho pokračováních.

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: teropodi (Theropoda)
Nadčeleď: Tyrannosauroidea
Čeleď: tyrannosaurovití (Tyrannosauridae)
Podčeleď: Tyrannosaurinae
Rod: Tyrannosaurus
3
Říj

Troodon

   Posted by: Avari   in Teropodi

Troodon („zraňující zub“) byl drobným masožravým dinosaurem, který žil asi před 75 - 65 miliony let. Jeho fosílie byly nalezeny v kanadské Albertě, americkém Wyomingu a Montaně.

troodon

Byl to asi 2 metry dlouhý, 1 metr vysoký a 60 kilogramů vážící teropod. Reprezentoval v rámci skupiny Deinonychosauria čeleď úspěšných lovců Troodontidae. Troodon měl protáhlou štíhlou lebku s malými, trojúhelníkovými zuby, velkými dopředu směřujícími očima a velkým mozkem. Měl také dlouhý ocas, který ale na rozdíl od deinonycha nebyl vyztužen zkostnatělými šlachami. Dále disponoval chápavými předními končetinami, které zřejmě spolu s nebezpečným pohyblivým drápem na druhém prstě zadních končetin, pomáhaly přidržet a zabít kořist. Jiní paleontologové se domnívají, že tito dinosauři pomocí srpovitých drápů šplhali po stromech. Tato teorie však dosud není potvrzená a vzhledem ke skutečnosti, že u velociraptora se využití za účelem usmrcení potvrdilo, je možné, že jejím primárním účelem skutečně mohlo být drásání kůže oběti. Troodon se pravděpodobně živil drobnými obratlovci (nejspíše mláďaty jiných dinosaurů, savci a ještěrkami). Díky velkým očím viděl dobře i za ranního a večerního šera, kdy vycházel na lov. Podobal se tedy, silou a postavením v přírodě, dnešním rysům, případně pumám.

Relativní velikost mozku troodona je jedna z největších mezi známými neptačími dinosaury (EQ až 6,5 – tedy 6,5krát větší mozek, než má stejně velký krokodýl) a je modelovým rodem dinosaura pro hypotézy o inteligentních dinosaurech (dinosauroidech). Podle některých výpočtů měl však ještě vyšší hodnotu EQ jiný teropodbambiraptor, a to dokonce snad 12,5–13,8 (což by znamenalo inteligenci srovnatelnou například s dnešními šelmami a mnohem vyšší, než má jakýkoliv dnešní plaz).

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Infrařád: Tetanurae
Čeleď: Troodontidae
Rod: Troodon
3
Říj

Torvosaurus

   Posted by: Avari   in Teropodi

Torvosaurus byl velkým dravým dinosaurem, který žil na konci jurského období (asi před 145 miliony let) na západě dnešních USA (a na území dnešního Portugalska). Dosahoval délky až 12 metrů a hmotnosti přes 3 tuny, takže patřil k největším teropodům vůbec (přestože běžně velké exempláře dosahují délky v rozmezí 9-11 metrů a hmotnosti asi 2 tun). Největší lebka přisuzovaná tomuto rodu, z níž se dochovala jen část spodní čelisti o délce 63 cm, by v kompletním stavu měřila asi 158 cm, což je dokonce o několik centimetrů více, než u největších lebek populárního rodu Tyrannosaurus. Torvosaurus tedy může představovat vůbec největšího dosud známého jurského teropoda. Podle jiných interpretací však obří lebka patří nějakému jinému, příbuznému rodu teropodního dinosaura.

21-torvosaurus-attack

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: teropodi (Theropoda)
Čeleď: Megalosauridae
Rod: Torvosaurus
Galton & Jensen, 1979
3
Říj

Tarbosaurus

   Posted by: Avari   in Teropodi

Tarbosaurus („děsivý ještěr“) byl velký teropodní dinosaurus z čeledi Tyrannosauridae. Byl nejspíš vývojově nejbližším příbuzným populárního severoamerického tyranosaura.

Tarbosaurus byl také poněkud menší, největší objevené exempláře jsou dlouhé asi 12 metrů, přestože i 10 metrů dlouzí jedinci patří k velkým kusům. Odhadovaná hmotnost pak činí maximální rozmezí 4-6 tun. Některé údajné nálezy sovětských expedic z 80. let minulého století měly být podstatně větší a naznačovaly délku i přes 15 metrů, čímž by se Tarbosaurus zařadil mezi největší teropody vůbec. Vědecká veřejnost však tyto zmínky nebere příliš vážně.

tarbosaurus_bataar_by_atrox1-d32ucie

Tarbosaurus žil na území dnešního Mongolska (poušť Gobi) a severní Číny před asi 70-65 miliony let (a žil tedy jen o pár milionů let dříve než Tyrannosaurus).

Tarbosaurus zřejmě disponoval stejně silným čelistním stiskem jako jeho severoamerický bratranec tyranosaurus. Je tedy možné, že to byl mrchožrout, avšak nejspíš také aktivní lovec. Zajímavý objev kostry saurolofa, jehož ramenní kost byla okousána tarbosaurem, dokládá jeho apetit pro zdechliny. Nález byl učiněn v Gobi v roce 1995 a popsán o 15 let později[1].

První fosilní kosti tohoto velkého dravce byly objeveny sovětsko-mongolskou expedicí v roce 1948 v poušti Gobi a popsány v polovině 50. let. V nedávné době byly fosílie tarbosaura objeveny i v Číně.

V roce 2008 byl japonskými paleontology oznámen unikátní objev téměř kompletní kostry mláděte tohoto rodu. Bylo dlouhé jen 2 metry a zemřelo zřejmě v 5 letech věku.

tarbosaurus_bataar

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Infrařád: Coelurosauria
Nadčeleď: Tyrannosauroidea
Čeleď: Tyrannosauridae
Rod: Tarbosaurus
Malejev, 1955
3
Říj

Struthiomimus

   Posted by: Avari   in Teropodi

Struthiomimus, „podobný pštrosu“, žil před 73 až 68 milióny let na území dnešní Kanady a USA. Byl to všežravý, 4 m dlouhý a 150 kg vážící pštrosovitý dinosaurus. Známý je z kompletní, dobře zachované kostry a několika dalších nekompletních koster.

Mnohými znaky připomínal pštrosa - měl malou hlavu s velkýma očima, bezzubé čelisti zakončené zobákem, dlouhý krk, krátký trup a dlouhé, pro běh uzpůsobené nohy. Velký počet podobných znaků ukazuje na přizpůsobení se podobnému způsobu života jako pštros. Na rozdíl od něj však strutiomimus neměl křídla a disponoval dlouhým tuhým ocasem. Namísto křídel měl tříprsté přední končetiny, které byli poměrně dlouhé a zakončené silnými zahnutými drápy. Dříve se někteří odborníci domnívali, že pštrosovití dinosauři nosili přední končetiny skrčené s dlaněmi obrácenými dozadu. Nyní se ale všeobecně přiklánějí k názoru, že končetiny byly směrovány dlaněmi dovnitř. Není zcela jisté, zda měl holou šupinatou kůže nebo zda jeho tělo pokrývalo primitivní peří.

Ke své obraně využíval dobrý zrak. Pokud ale došlo k napadení menším dravcem, bránil se kopáním svých silných nohou. Před většími dravci se dal na útěk. Při běhu mohl dosahovat rychlosti asi 60-80 km/h a současně dokázal měnit směr, kdy pomocí svého ocasu udržoval rovnováhu.

struthiomimus-2

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Infrařád: Ornithomimosauria
Čeleď: Ornithomimidae
Rod: Struthiomimus
Binomické jméno
Struthiomimus altus
Osborn, 1917
3
Říj

Staurikosaurus

   Posted by: Avari   in Teropodi

Staurikosaurus („Ještěr Jižního kříže“) je rodem archaického dinosaura ze svrchního triasu Brazílie (stupeň Carn, asi před 225 miliony let). Byl objeven a popsán v souvrství Santa Maria v Rio Grande do Sul roku 1970 americkým paleontologem Edwinem H. Colbertem. Byl to poměrně malý teropod (dravý dinosaurus), dosahující délky kolem 2 metrů, výšky asi 80 cm a hmotnosti ke 30 kilogramům. V současnosti je znám jen jeden exemplář v typovém druhu S. pricei.

staurikosaurus

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Čeleď: Staurikosauridae
Rod: Staurikosaurus
Colbert, 1970